Konečná – pěkně vesele

Autor: Jan Střelecautor

už je konec nemám pro co žít
kolem letěl pták
i já bych se chtěl do mraků zabořit
jen tak

dělat co mě baví
nenudit se a žít!
nesledovat večerní zprávy
už i myšlenka mě tráví

jed je všude, proudí v mé mysli
páchá zlo a ničí mě
přicházím postupně o všechny smysly
ach bože už nech mě!

proč mě tolik trestáš?
proč sám sebe mám?
proč tam v nebi se ty svině řehtáš
když už nikoho nepoznávám?

vkradl ses mi do hlavy
chtěl jsi zničit můj svět
teď když jsem v uvěznění únavy
chceš mou krev změnit v led?

už nejde to dýl snést
nech mě už napokoji
klidně teď budu po žebříku do pekla až lézt
a tam zaprodám duši svoji!

ne osud ale hloupé skutky
mě předurčily pro takový konec
i vyndal jsem kabel ze zásuvky
a dostal voltů ranec ..

tělo bezvládné se k zemi řítí
duše opouští svůj byt
v očích mích naďeje teď svítí
jdu tam kde bude klid

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 19x

Zatracená

Autor: janesmithautor

Prodírám se masou dutých hlav
V zoufalství nevím, kam se schovat
Kašlu na zasranej dobrej mrav
Potřebuju chlapa a nevím, jak se chovat.

Už chápu, proč jsme se právě my dva setkali,
tady mezi těmi hlupci to ani jinak nešlo.
Zvrácení, cyničtí amorci nám tenkrát tleskali
A řvali smíchy, když nás to přešlo

Teď marně hledám svou zatracenou duši
Jsem si jistá, že se toulá někde u tebe.
A tady mezi těmi blbci, co nic neví a jsou hluší
myslím stále jen na sex a na Tebe.

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...

Zhlédnuto 23x

Jenom básnička

Autor: Pallautor

Nezašeptám „štísko“.
A pusa sotva doletí…

Ukojen další masturbací,
přesto, že ležíš blízko,
se radši hrabu v paměti –

– víc k pláči než pro legraci.

Jdem ke dnu. Nebo níž ???

A na patře mám, zlato,
pachuť všech tvých ultimat.
Tvých „jenom…“
„Drž a nebo jdi.“
Tvých „Neptej se mě na to.“
… … …
A táhne z tebe Tequila.
Ta cos jí pila s ním.

Už nevoníš

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 20x

Rozvod

Autor: Pallautor

Nemám rád lovy na tuleně,
protože je mi jich líto.
(I když jsem nikdy nebyl v Grónsku.)

A nerad bývám divákem demolic.
Kvůli spoustě prachu,
co škrábe na duši,
když padá do očí.
A nechci překážet,
když někdo vzpomíná a brečí.

Letošní jaro se moc nepovedlo.
Ztratila jsi pro mne vůni máty
a ještě teď oba cítíme na jazyku pachuť zakázaných slov.

Celý zsinalí
od prachu velké demolice
se před budovou soudu rozloučíme

a cestou domů začnem´ provinile

z kapes vyhazovat prázdné nábojnice

z té bezhlavé palby –

na tulení mládě

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...

Zhlédnuto 18x

AUTOSTOP

Autor: Dan autor

Řeholník toulky
Se potácí
Přesto
Znaje svůj směr
Lupení
V škarpě
Se těší na rej
Zvířené
No řekni
Jestli to není fajn
Když okolo nás troubí
Plechoví mamuti
A my
Můžeme
Plivnout
O něco dřív
Než nás minou
Aby si pak s sebou odváželi
Ten slinný pozdrav
S kopancem vulgárního volání
Na aerodynamickém
Zadku

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 14x

GENESIS

Autor: Dan autor

Prostor
A když mě přijal
Něco mě přinutilo dýchat
Neviditelné pěstičky
Mi vymáčkly
oči z důlků
Zevnitř
Bolestí jsem křičel
Okolo se únavou
Chvěly
Zpocené hroudy masa
A jejich výčnělky
Mi z kůže stíraly
Lepkavou a páchnoucí břečku
Koutkem oka
jsem zpozoroval
Starostlivost
O otvor
Z něhož mě vyrvali
Později jsem
V bílém chrámu
Obdržel
Plátěnou rakev
Do níž
Jsem nestydatě močil a kálel
Strachy
Společně
S ostatními
Řvoucími umrlci
Odnesli mě
K nějakému tvorovi
Jenž na mě lepil
Svou slanou
mokrou
Tvář
Setřel mi číslo ze zadku
A cpal mi sama sebe do úst
Až jsem se zalykal
a říhnul
Od bílého přívalu
A pak přišel jiný
A donesl několik rostlin
Zdvihl mě do výšky
(cosi z něj ostře čpělo)
A povídá
Tak tě vítám do života
Prcku.

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 13x

ČEKÁRNA

Autor: Dan autor

Sedím tu v čekárně
sychravé
a duté
nevím
zda vlak má zpoždění
či odjel již
a stále čekám
– já
trosečník
Však nejsem tu sám.
Zarostlý stařík čekárnu měří
nervózními kroky
jsou na něm prošoupané snad
kromě bot a hubertusu atd.
i bulvy očí poloslepých.
A pár milenců
jimž v jejich štěstí již
vše je jedno
a upřímností a zimou chladné ruce
si věrně a láskyplně drtí
– několik tvorů je v této čekárně
na samém prahu smrti.
Stařík dál ztenčuje podrážky svých škorní
a milenec nestydí se zpívat
no a já moc dobře vím
že se stěny bortí
jsem odhodlán se na to odhodlaně dívat.
Těm milencům vlak ještě nepřijel
a stařec loví v paměti
vzpomínku na vlak dávno odjetý.
A co ten můj?
Je vůbec nějaký?
Snad projetý…

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 7x